Ale kdo to nezkusil, ten mi nerozumí))
Vždy jsem vařil chobotnice ne déle než dvě minuty. A vždy jsem je dostal měkké a chutné.
Jednoho dne jsem na ně ale zapomněl. Za 10 minut to byla nějaká „gumová“ těla. Nemohli jsme je jíst - dali jsme je jen kočce (mimochodem, byla ráda 😊).
Nedávno jsem se dozvěděl, že můžete chobotnice vařit dlouho. Totiž - 40 minut! Byl jsem překvapen. Ale rozhodl jsem se to zkusit. A porovnat.
Nejprve je samozřejmě nutné oloupat chobotnici. Za tímto účelem nalít studenou vodu do jedné misky a dát do ní led. A ve druhé misce zaliju chobotnici vroucí vodou.
Po 30 sekundách převedu chobotnici do ledové vody. A po několika dalších sekundách jej můžete vyčistit. Horní film se snadno odlepí. Točím také tenké filmy - díky tomu je chobotnice měkčí (ale nemusíte).
Oloupanou chobotnici ponořím do vroucí vody a vařím buď 2 nebo 40 minut. Vařil jsem to tak a tak (samozřejmě ve slané vodě s pepřem a bobkovým listem). A srovnávala.
V prvním případě jsou chobotnice měkké. Ale ty, které byly vařeny po dlouhou dobu, mi připadaly ještě něžnější (mimochodem, ve videu jsou dva jednoduché a chutné saláty s chobotnicí).
A chuť se mi líbila více těm, které jsem vařil 40 minut (také voní mnohem „chutněji“).
Obecně jsem se rozhodl, že chobotnici budu vařit ještě 2 minuty (protože například rozdíl v salátu není příliš patrný). Pokud je ale najednou náhodou zapomenu na sporáku, budu vařit dlouho, aby znovu změkly. Chuť zároveň netrpí, ale, jak jsem řekl, naopak - budou jen chutnější))
Můj kuchařský přítel řekl, že ve své jídelně už dlouhou dobu používají druhou, „dlouhou“ metodu vaření.
Jak vaříte chobotnice? Zkusili jste vařit 40 minut?